Básníku, s těmi, jichž svět je tvůj, v ulicích zůstaň a modeluj k obrazu lásky své nový sen z čarovné hlíny, pahýlů, stínů ulituj a neříkej bezmocně: Mlha je krásná.
Na můj stan spadl žlutý list, na můj stan otevřený k lesu. Podzim je tady, škoda hnízd. Škoda těch knih, jež chtěl jsi číst, těch hnízd, těch žen, těch očí barvy vřesu.
Stává se to každý den, před zkázou se brání zem. Mi zavinili jsme chátrání našeho světa,on přitom se snaží před námi bránit už dlouhá léta. Sama zem proti svému ničení nemá sil tolik, mnoho krve už musela prolít. Jen mi to krvácení můžeme zastavit a znovu jí na...
Po ulici sem a tam chodím, myšlenku ve své hlavě splodím. Za domem se vydám do prava,bez té myšlenky by to byla otrava. Ta myšlenka my šanci dává, na nebi se píše zpráva. Ať tu myšlenku vyslovíš, dobrý čin z ní vytvoříš.