Řada vln šplouchá o kamení, zalévá slzy v tvrdou hráz, mě přitom zdá se moje snění, že jak hra vln jde v zapomnění a mně je snáz. Všechno co zní tu, ve mně žije, co kvete zde, tím vším jsem vzkvet. Jako v škebli moře v mou hruď lije, nám vesmír š...
Stála jsi zpříma a šťastná Ve dveřích, které vítr Otvíral do krajiny. S krápanci světla Stála jsi pevně v dni, V tom čase zlatých vos, Kdy bezu Sládnou dužiny. Tehdy jsme chodili bosí V rigolech, měřili žár Slunce šlápotami Na kameni....