Zapomínáme na oblázky, jež nabrali jsme do dlaní. Zapomínáme cenu lásky, když o trny se poraní. Zapomínáme, že je dražší než život, smrt že přetrvá. Jak jablko z jabloně naší na podzim sládne teprva.
Svíčka hoří, vosk na zem kape, zvony zvoní, i to se občas stane. Dny a noci, dlouhé se zdají být, slzy tečou, chceš jenom za tou osobou jít, obejmout a s ním být. Ale to k životu prostě patří, musíš to překonat a být silný za tři. Vím, není to med, není t...