Text Ona je všude, pořád tu bude, příjde čas kdy bude i v tobě. Je i na hrobech hraje to všude, nejde ji zabít ona se reinkarnuje. V očích zlost, v hubě ty jména, zabíjí naději zabíji věna, ta svině co bude sténat. Nedává klid, nedává spát, probouzí...
Věc je jasná, celý život se honím. Smrt je krásná, to umírání se bojím. Rány hojím! Vyhoštěný jako samuraj, na dně jako Roin. A tak chodím, jako Reckless rýmy plodím a všude, za sebou vodím, tu krásku smrt! Za branami stále, ten stejn...
Ten pocit, mě chvílemi zabíjí! Moje nálady, se od něj odvíjí. Můj život, na několik sérií. Mé pravé já, za neprůhlednou fólií! Ať zvednou ruce, Ti kdo mě znají! Kteří z vás, Je do ohně dají? [Za mě!] Soudíte mě z řečí, Ale vy js...
Venku foukal trochu vítr, zvedl trochu listy do výšky, já nachodil venku asi kilometr, směřoval jsem do Čajovny, listy javorů a jiné tu na zemi létali, vítr je zdvihl kousek do dáli.
V mojí mysli jako by nebyl prostor , je tam temno, opuštěný ostrov a na něm trezor. Ukrývám tam nejtemnější hrůzy, je v něm monstrum, je denně na infůzi. vysává ze mě veškerou sílu bere co chce, bere mou víru. Až nebudu moct a nebude to dlouho trvat...