V noci byla trochu bouřka, byla až skoro do zítřka, sledoval jsem zrovna biják, k bouřce brzy připojil se liják, blbla nám z bouřky trochu televize, v nedohlednu byla zrovna pozitivní vize.
Venku je trochu horko a my doma zmrzlinu jíme, však se s ní drobátko ochladíme, koupili jsme si jí v obchodním domě, jít tam pro ni napadlo mě, včera bylo horko a trochu je i dnes, občas horkem pro vodu štěkne si pes.
V parku byli vidět vrabci, jsou to malinký ptáci, vykoukli na mě zpoza křoví, byli zrovna takový skákavý, slunce hezky zrovna hřálo, ptáků v parku bylo jen málo, občas v trávě byl vidět kos, já šel do parku skoro bos.
Byla právě sobota a venku byl docela klid, já však chtěl na chvíli taky ven jít, byl zrovna víkend a venku bylo hezky, proč nejít třeba někam ven pěšky? venku byla pout a jinak byl klid, já zachtěl něco z pouti také mít...
Když je ticho, slyším ty duše. Co uvadli, rychlostí růže. Klesat ke dnu, jen na to se zmůže! Sama si může za to, jaké bude čelit hrůze! Přála by si milost, volbu transfůze! Boužel je tak černá, že ani dárce ji nepomůže!