Má bytost nemá na světě, co by vám nerozdala: když jste mi život vzala, i ze smrti mě vyrvěte! Mám-li co ještě poztrácet, vezměte vše, co bylo mým, jen když si ponechati smím oči, a na vás pohlížet!
Kopce si mlžný přehoz svázaný na babku napevno uzlem stáhly, až kraj vědomí ztrácí a smrtka louská si srdce jak skořápku. A kolik tkání zteřelých dnes vykrvácí! Ale viz: kapénky té roušky smrtící zdají se v dívčích vlasech rosnou bižutérií. Jsou pouhou...
U okna stojím, usnout nemoha, a vlaky stále srdcem projíždějí odněkud z dálky, kde se obloha opírá o tvá ňadra, jež se chvějí a jejichž horký. nepokojný dech rozkmital hvězdy na všech obzorech, až jedna slétla od tebe, má milá, a celého mne tu noc ...
Až umřu, nebudu se již bát o vaši lásku. Budete ýít svým životem a já neporušitelnou harmonií zákonů země. Snad jednou vzpomenete, když padající list vykrojí průzračný stín na cestě, po níž půjdete. Po špičkách vstoupí dávné dny. A vše, co zbylo, se lehce rozvl...