Hovořil s květem květ,
voda s paprskem.
Musím tak daleko zpět,
abych našel tu zem,
tu zemi jitřních zor,
rosy ve vlasech žen,
ticha pod štíty hor,
z nichž přibrouzdal se den.
Líbal se vítr a list,
vzduch s ústy, s jasem jas.
Jako obloha čist
hlas přátelství zněl v nás.
Jak jezero nebe svit
tvář tvář tam zrcadlí.
Ale kudy kam jít,
když v tmu jsme se propadli?
PeopleSTAR (3 hodnocení)