Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny,
vesmírná slunečnice na kříž přibíjí zemi.
V bezzrnném obilí cvrčících cvrčků šílení. Jako
nabodnuté hlavy civí bezlisté stromy.
Zahvízdla smrt. Umíráčkem měří. Do mozku se
zakusuje
černými havrany.
vesmírná slunečnice na kříž přibíjí zemi.
V bezzrnném obilí cvrčících cvrčků šílení. Jako
nabodnuté hlavy civí bezlisté stromy.
Zahvízdla smrt. Umíráčkem měří. Do mozku se
zakusuje
černými havrany.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva