Vánice, že by vlci zabloudili!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
Práší a mete, zvedá k nebi sníh.
V galoších žena brodí se co chvíli
od nádražíčka do vsi v závějích.
Skrz kožíšek a barchetovou jupku
až do kostí už roztřásá ji chlad.
Vánice víří v temném bílém klubku,
těžko v té čině cestu rozeznat.
Ale ať, ať si ruce, nohy zebou
a nezacinkne hned tak kroužek na dveřích ---
jen kdyby někdo ten kožíšek s něhou
svlékl jí z ramen, střásl z něho sníh!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
POTOM - Jan Skácel
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
Potom je hospoda Na Ostychu krásně a tiše se v ní pije nestojí uprostřed dědiny ...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
NÉNIE - Vít Obrtel
Poledne chromových žlutí, nebesa bez poskvrny, vesmírná slunečnice na kříž přibí...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva