Smutný návrat z výletu do budoucnosti

To, co jsem tam všechno viděla,
na to se nedá zapomenout!
Tak trochu jsem se i styděla,
ale co vás čeká - chci vám připomenout.

Viděla jsem prázdné potoky i řeky,
které byly jen plné kamení
a dřív se vodou blýskaly jako šperky
a věřte, že je to moc zlé znamení.

Všude byla popraskaná země,
jen samá poušť a stráně holé.
Jakoby byla poslední dušička ve mně,
kdo to zavinil? Na koho vzít hole?

Možná jsme všichni viníky,
jen si to zatím plně neuvědomujeme,
jednou o tom - psát budou kroniky
a zatím o tom, jenom diskutujeme.

Ale věřte mi, že to nestačí,
je třeba rychle jednat - ale jestli už není pozdě!
Jednou nemusíte slyšet ani zpěv ptačí.
To chcete žít stále jenom v nejistotě?

Procházela jsem mrtvou krajinou,
nikde žádná vůně z květů.
Tyhle problémy vás opravdu neminou,
netroufám si ani vyřknout tu strašnou větu.

Když nebude tady voda,
nebude ani ten život.
Věřte, to je převeliká škoda,
naši zem řídil velmi špatný pilot.