Jako bestie

Když dopadne opar sladkého blouznění
Toužívá duše po troše lásky.
Už není to jen o zájmů souznění,
Není to o známosti zvířete a krásky

Když setká se nevinnost s vinnou
A vrah potká oběť svou
Když všechny předsudky na chvíli zhynou
Nabídnu bestii ruku mou

Sledují mě oči topící se v krvi
Toužící po strachu a bolesti
Jako kdyby pohltit mě chtěly
Nabízely mi tisíce neřestí

Tu v tichu, atmosféře husté
Ozve se jemný, ženský hlas.
,, Jak jen oživit srdce pusté? "
Se sexem prý vzejde zas.

Slova plná sladkých lží
Zamotávající do pavučin intrik
Snad o tom dívka stále sní?
Možná jen mentalistův trik.

A tak znovu a znovu skáče do propasti
Po polibku její touží rty
Jako by neznaly hrubých pastí
Neviděli monstrum, stvoření tmy

I tu se v malátném lesku
Zablýskne hrana čepele
Tam ta je stopa stesku
Zavrzaly trámy postele.

Široký úsměv plný radosti
Sčítající i výsměch snad.
Jako by nebylo slz dost a dosti
Jako by značil neutěšitelný hlad.

Tu se ozve výkřik, tichý pláč.
Karmínová barva krve
Zabarví známě noční plášť
Jako by to snad nebylo prve.

První, ne však poslední rána.
Přichází další dál a dál.
Jako by smála se za oknem vrána,
Jako kdyby se démon z hlubin smál.

Křehké tělo, již na pokraji smrti,
Tiše šeptá mantru, tichá slova.
Ihned se druhá postava k první hroutí
Tiše zahoukala bílá sova.

Vyléčit rány, zahojit srdce
Políbit na čelo a dát sladkou noc.
Cítiti na pasu její ruce
A nechávat jí veškerou moc.

Bylo to moje rozhodnutí nebo ne?
Odevzdala jsem se jí.
Snad se na to nezapomene.
Nechci ji nechat odejít.

Takto se cítí moucha v síti,
Když se ptají jak je jí.
Jen více těch pocitů chce míti,
I když se stává bestií.