Popelák

Popelák zrovna žehlil šaty
těšil se, že půjde taky
do zámku na velký bál.
Tolik o tu šanci stál.

Sestry na něj pokřikují,
spousty věcí přikazují.
"Zavaž mi ty tkaničky,
zapni mi ty knoflíčky,
jdi kočár nechat připravit,
ať už můžem vyrazit!!"

Tu macecha přijde do síně,
na Popeláka koukne nevlídně.
"Nikam tě sebou nevezmeme,
ještě ostudu si utrhneme.
Stejně tu práci budeš mít.
Musíš hrách a zrní roztřídit!"

Tu v úmorném přebírání zrní
najednou vyletěli ptáci z trní.
Zobáky okno rozbili,
do světnice vletěli
a všechno zrní sežrali.

Popelák neváhal ani chvilinku,
oblékl si sukýnku,
na osla se posadil
a směrem k zámku vyrazil.

Když dorazil, bál už dávno začal.
Princ na trůně si pořád hačal.
Jak Popeláka uviděl,
zřejmě se trochu zastyděl.

Vyšel mu do tance vstříc,
chtěl mu totiž něco říct.
"Ó slečno, vy jste tak moc krásná.
Krásnější než jsem i já sám."

Protančili celou noc
a když odbylo na půlnoc
princ na Popeláka se otočil
a otázku mu položil.

"Nechceš si mě za muže vzít?
Krásné děti budeme mít.
Velkou svatbu vystrojím
a pak večer, v pokoji.....!!"

"Ano, vezmu si tě za muže.
Jen tobě vadit nemůže,
že jako žena pouze vypadám,
pod sukní něco jiného ukrývám.
To je jen detail, uvidíš.
Na to brát zřetel nemusíš!"

"To je ale zpráva skvělá!
Nechci ať se mnou spí žena.
To moje matka na mě tlačí,
prý jeden teplouš v domě stačí.
Otec si vzal matku z donucení.
On heterosexuál není."

Svatba byla povedená,
nevěsta vypadala jako žena.
Nikdo nic tam nepoznal,
všechen lid jim blahopřál.

Svatební noc byla hlasitá,
služka škody ještě počítá.
Když se ráno probudili,
tak si znovu zařádili.
Král byl rád, že už je po svatební noci,
že špunty do uší si vyndat bude moci.

Když království podědili,
všechno to tam pohnojili.
Lid do dluhů zanořili.
Emigrovali někam do hor,
dávejte si na ně pozor.