Dvě těla, oděna v hávu noci,
jedno v klíně druhého, v jeho moci,
křičíš, pláčeš v křečích,
vzpíráš se a on tě týrá, orgasmy
víc a víc, chce mnoho, nemůžeš mu
znova dát.
Tělní tekutiny se míchají v jednu
vazkou lepivou esenci,
sliny, šlem, sperma, trocha krve?
Křik, pouta, modřiny, chtíč,
neustává to ani na půlnoc,
spíš naopak.
Holčičko utři tu slzu, vždyť to nebolí,
jen občas, vždyť se ti to líbí,
sama to víš,
já to vím.
Tak otevři ústa, hezky pros,
baví tě ta chuť mezi rty,
chuť přírody a odpovědí
na otázku života
a smrti
a jak že zní?
To ti povím, možná příště,
nebo až pak, nikdy.
PeopleSTAR (3 hodnocení)