MAMINČINA RUKA
Z ohně, prachu a popela,
jsem kusy neštěstí sbíral,
žádná naděje nikde nebyla,
mrtvou ruku máti jsem svíral,
a dětská ústa o život prosila.
Opodál neštěstí postává,
krutost vraha se nemění,
strach s bídou zase nastává,
člověk si ničeho necení,
dobrá vůle koho se zastává?
Jen zlo se o nás pokouší,
krve snad nebylo dosti?
Opilý hrobníku, starouši,
kam vhodíš naše kosti,
a slepé lebky bez milosti?
-oho-
PeopleSTAR (1 hodnocení)