Otče teď přiznávám svou vinu. Že jsem se dopustil činu. Po kterém nejde mít mne rád. A tak mi ráno hlavu setne kat. Až ráno nastane osudná hodina. Nebude plakat snad ani má rodina. A smrt mi tou dobou bude přát. I ten kdo snad dřív měl mne rá...
"Usínám v obětí starého muže, cítím se jak černá kamenná růže. Tiskne se ke mne jak hlídací pes, v mé duši znavené přerůstá děs. Pocity neklidu ve mne se bouří, chci být s tím mladíkem, co po mě touží. On pro mne zžírá se pocity vášně, já zatím leží...
Ó, tanči, duše má, dokud máš tělo. K čemu by ti jinak býti mělo? V klidu ať leží mrtvé v hrobě. Já chci však tančit i v té době, kdy mysl plní vzpomínky. Ať víří kolem plamínky! Než noc se změní ve svítání já učiním je světluškami....