Tam za sbírkou plnou básní a ještě o kus dál žije prokletý básník co verše své jen psal za sílu svých svalů duši citlivou schoval byla křehká jako sklo pečlivě ji hlídal Zasněný spíš jako blázen lidem připadal hlavu v oblacích nic kolem sebe nevnímal ...
Vodní hladina, černá jako noc. Spadneš ? Už nevolej o pomoc. Temnota tě pohltí, sebere ti dech. V ústech poslední vzduch a pozdě na nádech. Stahuje tě to dolů, vzdaluje se hladina. Myšlenky jsou pryč, už je poslední vidina. Voda se barví...
Píši svůj poslední dopis, slzy ztékají mi z tváří, teď už je to sice jedno, ale všichni jste byli lháři. Všechno bude dobré, lepší, neustále poslouchat, a že na to nejsem sama, že mi budete pomáhat ?
Těmhle hloupým větám já už dlouhou dobu nevěřím. K...
Proč tu nikdo není, ptám se vás. Mám se složit k zemi? Prosím vás... Nejsem silná ani náhodou, nejsem happy ani za vodou. Kde je láska, ptám se vás. Je už blízko? Prosím vás...
Všude jenom prázdnota, proč svět už nespatří světlo? proč tvá ústa necítí teplo, když dotknu se rukou tvých, je to ve vzpomínkách mých, někdy si říkám jestli i v tvých, tak se tedy ptám znova, proč světlo už nevidíme, když ho oba vidět chceme,...