Na smrku moudrá sova seděla,
do okna domu zasněně hleděla.
Že dnes byl další krásný den,
slunce mne budilo a mařilo můj sen.
V místnosti seděla žena bledá,
nohy moc neslouží a křídla nikdo nedá.
Sovička ptá se ji s citem tence,
proč nejelas ven na své tříkolce?
Mám sovo svou tříkolku invalidní,
nutí mne zaplatit povinné ručení.
Můj vozík jede patnáct v hodině,
nad čtrnáct prý daně povinné.
Proč nemá vláda tvou moudrost a cit,
pak by se dalo volněji a lépe žít.
Kdy zavře se nad nespravedlností kruh,
brzy zaplatíš i za to, že dýcháš vzduch.
do okna domu zasněně hleděla.
Že dnes byl další krásný den,
slunce mne budilo a mařilo můj sen.
V místnosti seděla žena bledá,
nohy moc neslouží a křídla nikdo nedá.
Sovička ptá se ji s citem tence,
proč nejelas ven na své tříkolce?
Mám sovo svou tříkolku invalidní,
nutí mne zaplatit povinné ručení.
Můj vozík jede patnáct v hodině,
nad čtrnáct prý daně povinné.
Proč nemá vláda tvou moudrost a cit,
pak by se dalo volněji a lépe žít.
Kdy zavře se nad nespravedlností kruh,
brzy zaplatíš i za to, že dýcháš vzduch.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Záhadné lesní zjevení
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
Na poli vrány mají slezinu, krákáním mámí z nebe vločky sněhu. Snaží se k nám př...
Infekce - Václav Hrabě
(Sbírka Blues pro bláznivou holku) Spadl jsem se skály porostlé arnikou a teď tu...
Až jednou - Jaroslav Seifert
Až jednou bíle prokvete ti vlas - jen odpusť, prosím, negalantní zmínku, čas bíd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva