Cesta do nebe

Každého z nás tyto schody čekají,

mladé i staré,

lidé se smrtí potkají,

všechno je nespravedlivé.



Kdybych byl bohem,

zachránil bych ostatní za život svůj,

jsem pouze bezmocným člověkem,

a zachránil tak tvůj.



Lituji toho dne, kdy jsem přežil,

a vy zemřely,

nikdy jsem se s tím nesmířila,

proč Vaše naděje vymizely.



Proč sakra zrovna já,

nestál jsem o to,

je to doba dávná,

je mi to moc líto.



Nesasloužily si to ani jeden z Vás,

to já tu neměl být,

stále slyším řvoucí hlas,

nevím, jestli chci dále žít.



Mám Vás stále před očima,

i když si to nepřiznávám, moc to bolí,

nesmím to říkat před našima,

oni mi odejít nedovolí.



Nechci lítost, nechci nic,

jen zemřít a zachránit ostatní,

prosím, už nikdy víc,

já chci zažít chvíli poslední...