Padá mi rosa do vlasů
a já probouzím se bez hlasů
Večer tu hlasy ještě byly,
ale do rána mě opustili.
Nechali mě ležet tam,
kde stále jsem
a umírám.
a já probouzím se bez hlasů
Večer tu hlasy ještě byly,
ale do rána mě opustili.
Nechali mě ležet tam,
kde stále jsem
a umírám.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
METAFORA ŽIVOTA
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PODZIM
Dva roky a já se cítím stokrát líp a tisíckrát hůř. Na Zemi se nepotkáme už. Bí...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva