Jsi jako sůl v ráně pod kůží,
jsi mlha a snášíš se do růží,
jsi pramen, co nikdy nevyschne
a léčí.
Jsi ráno, které budí zpod křídel,
jsi Godot, který nikdy nepřijde,
jsi něčím, co roztrhá i zacelí.
Jsi zvláštní.
Jsi poupě vzadu v zahradě,
jsi rytíř kdesi na hradě,
jsi všechno, co mohla bych mít,
ale nemám...
jsi mlha a snášíš se do růží,
jsi pramen, co nikdy nevyschne
a léčí.
Jsi ráno, které budí zpod křídel,
jsi Godot, který nikdy nepřijde,
jsi něčím, co roztrhá i zacelí.
Jsi zvláštní.
Jsi poupě vzadu v zahradě,
jsi rytíř kdesi na hradě,
jsi všechno, co mohla bych mít,
ale nemám...
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva