Koleje

Dívám se na jednu fotografii kde je má bývalá láska.Mám stoho skoro fobii a srdce mi málem praská.Myslím na něho kudy chodím nevým ani o čem mluvím .On už je ale pryč a já nenajdu k srdci znovu klíč.Už je to dlouho co odešel nikdy už za mnou nepřišel.Dlouho jsem boha prosila abych ho aspon jednou zpatřila.Nedávno jsem ho viděla ani jsem za ním nepišla.Nebyl tam s jinou byl tam sám a jen tam v koutku stál a mířil k nám.Pak mě v dálce zahlídnul přišel ke mě a cigaretu mi nabídnul.Strávili jsme spolu noc já cítila že chci ho moc.Pak jsem se stoho sna probrala a na všechno jsem si zpoměla.On už se vrátit nemůže mu už nikdo nepomůže.Jenom bůh ví co sním je neměl chodit na ty koleje.Já pamatuju si ho moc a hlavně na tu jednu noc.Hádali jsme se a nadávala jsem mu a on řekl že jde domů.Ten večer jsem toho nelitovala a když jsem se druhý den dozvěděla že doma není našli ho kus od kolejí!