Laska co vedla k hrobu.

Tohle dobře zná, žádná lilie ona je prostě zlá, necítí správně není svá, má ten dar co tě rozmrdá.
Ty její slova zněli ladně krásně, občas napsala i nějakou báseň, duše ztracená, měnila všechno za sex, byla laciná.
Měla to v sobě pořád má, vábila kluky na vášeň nebyla chytrá.
Jednou jsem přišel já, viděl její oči musel jsem jí to dát, nebylo nic co bych neměnil.
Dva a půl roku utekli jako voda, já zaslepený láskou, zkušenost to byla dobrá.
V budoucnosti děti, dům, rodinný vztah, ona ve své mysli zabila to jako vrah. Sestra přišla za mnou s pláčem, Jakube sundej brýle nebo skončíš špatně.
Ona se z tebe živí, tvé myšlenky tvé úmysli, jedna krádež za druhou tebe to netíží?
Brala prachy brala věci, namotaného mě měla jako ježka v kleci.
Slovo Ámen, táhla mě sebou dolu jako voda kámen. Díky bohu sestra prokoukla s vizí, tuhle čubku smetla ten pocit jí nebyl cizí. Ještě jednou díky za to že tě mám, protože z lvíčátka si stvořila Lva!!!!