Lásky jenom půl

Ptám se, proč jsi odešel pryč?
Přeji si na Tebe vzít tyč.
Když si holky neumíš vážit
a její srdce si nedokážeš strážit.

To Ty neumíš projevit,
to radši se u jiné objevit.
Nemůžu Tě stále nutit
a Tebe tím nestále prudit.

Ty na mě ale kašleš, vím to!
A nepromíjím to!
Lámám si s tím stále hlavu
a teď Ti tady o tom kážu.

Stejně to nemá význam,
to nám radši konec dám.
Když už to tak nejde dál,
jen proto aby jsi v dáli stál.

Neznáš pro to řešení, říkáš stále,
děláš zebe bůh ví co, snad i krále.
Proto už to radši vzdávám, odcházím,
sama se od teď ráda procházím.

A že se už nemám snažit,
že už musíš říct ,,dost'', že mi to tak musí stačit.
Já ale stále se ptám,
odpovědi té se nedočkám.

Nechci to už dále táhnout
a nechávat se do problémů vtáhnout,
nechci na srdci nést ten kámen,
chci od Tebe odejít, rázem.

Nemá cenu se Tě doprošovat,
když umíš holku neustále šokovat.
Proč já mám mít jenom snahu,
když z toho máš pouze srandu.

Ptát se Tě na lepší vyhlídky
a jaké z nich budou výsledky?
Když jiné se sám nabízíš
a následky ty přehlížíš.

Srdce vůbec nejspíš nemáš,
slušné chování vůbec neznáš.
V lásce si lítal jak blázen,
jsem zralá na lázeň.

Odkud jsi se vůbec vzal?
Jak ses mým klukem stal?
Jak jsem tě mohla vůbec milovat
a lásku Ti věčně slibovat?

Odcházím, jsem zklamaná,
svými pocity jsem svázaná.
Nedokážu Ti teď odpustit,
jak jsem tohle všechno mohla dopustit.