MARNÁ LÁSKA

Setmělo se v tvojí duši?
Tvá láska už nechrání nás.
Dva příběhy se rozdělují
a mě po těle běží mráz.

Je mi divně, nemůžu spát
jak jen se mám nadechnout?
Mám tě ráda v tom neumím lhát
mé city nechceš vyslechnout.

Už se stmívá, noc je tmavá
proč vedle mě neležíš?
Dřív jsem pro Tebe byla pravá
už mé lásce nevěříš?

Tvojí vůni, stále cítím a slza padá do prázdna
Tvoje ruce v duchu hladím ale nikde žádná odezva.
Mluvím k Tobě hlasem lásky, proč ho sakra neslyšíš?!
marná láska, ve mě plane, a tu jen tak nezničíš!

Chci tě líbat, chci tě hladit, chci tě zase objímat,
Chci se dívat s Tebou na film a z děje zas nic nevnímat.
Já tu brečím sama v koutě, ty mé slzy nevnímáš
s jinou právě plány svádíš a prstýnek jí navlékáš.

Tak ti přeji marná lásko, at Tě vážně ráda má,
I když vím, že žádná nikdy nebude tě milovat jako já..