MOUCHA
Na okně si rovnala,
křídla moucha domácí,
hned mne šmudla poznala,
již prý se jen potácí.
Proto, že je domácí,
každý do ní sprostě buší,
hned jí život utrácí,
aniž duši muší tuší.
Velmi jsem se polekal,
vždyť je poslední muška,
málem jsem se rozklepal,
mouchy chránit to je fuška.
Stojím srdce mocně bije,
plácačka mi z ruky padá,
sláva, ještě jedna žije,
slušný člověk k tomu dodá.
Již jsme tolik vyhubili,
lesů, jejich obyvatel,
sami vládci, sebe zostudili,
do soušky to buší datel.
Rozplácnutá moucha na skle,
plácačka zle v ruce pálí,
muší rod tu končí splaskle,
právo žít se v prachu válí.
-oho-
PeopleSTAR (1 hodnocení)