Již opustila mne má múza,
ten dar, jež seslán byl mi z húry,
teď dusí mne jen noční můry
a z noci prýštějící hrůza.
Já modlím se za nepoznání
a věřím v nová rána,
neb ta nejsou ještě rozebrána
a od sebe jsou k rozeznání.
Včas slijí se jen v jednu chvíli,
kterou nejraději bychom opustili.
Pak nezbude nám, než věřit ve svítání...
ten dar, jež seslán byl mi z húry,
teď dusí mne jen noční můry
a z noci prýštějící hrůza.
Já modlím se za nepoznání
a věřím v nová rána,
neb ta nejsou ještě rozebrána
a od sebe jsou k rozeznání.
Včas slijí se jen v jednu chvíli,
kterou nejraději bychom opustili.
Pak nezbude nám, než věřit ve svítání...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva