Tančíš na náměstí Činžáky pláčou Extáze dojíždí Basy už slábnou Pojď, čekám opodál Pojď zlámat mě jak porcelán Sbírej střepy barevný Jen nepořež se, ma chérie
Světla tě oslepí Hudba tě spoutá Léto je znavený A smutně kouká Svlíkáš se na kapotě Roztahuješ ty svý perutě Mám tak blízko ke spasení Saješ ze mě všechno prokletí
Cítím se ti tak trochu na obtíž Každou noc děsím se Slov, co možná vyslovíš Víš, že mám problém A sama to nespravíš A teď se potápíš Mý ruky se nepustíš Nevím komu dát Svý srdce zadlužený Není o co stát Přinese jenom trápení Mám tě pod kůží Tam tě nikdy neztratím I když jsem na obtíž A nikdy se nezměním