Nebudu na Tebe čekat věčně

Okey,
tak si to pojďme všechno zase zopakovat.
Ty propitý víkendy,
kdy mi budeš slova ,,Miluji Tě", opakovat.
Pak mě s chutí posílat do prdele,
o týden déle mě budeš chtít do postele.
A já kráva naivně běžím,
že se něco změní, Ti věřím.
Že prej se nechceš vázat,
že nemáš uzavřených z minulosti X dalších věcí,
a já si hlavu věsím.
Že mi lásku nemůžeš dát,
že mi nechceš o společné budoucnosti lhát.
Pěkný, že když nás spojuje tolik,
jsi jako malej alkoholik.
Co se mnou má tolik společného,
až se to bojí přiznat,
tolik písniček,
tolik vzpomínek,
na srdci kamínek...
A já Tě mám stále v srdci,
které je pořád v křeči.
A Ty se mnou manipuluješ
jako bych byla nějaká hračka,
kvůli Tobě vznikla nejedna rvačka.
Ale Tobě je to stejně málo,
do života Ti to dobře hrálo.
Honit si na mně ego,
nadávat na každém rohu
a pak se vzpovídat Bohu.
Že jsi nechal holku jako jsem já,
pamatuješ jak vítr tenkrát vál?
Jak tancovali jsme na devadesátkach,
kdy si mě měl v náručí při naší písničce.
Pořád je Ti to málo?
Opravdu?
Vymýšlíš na mě nějakou zradu?
Že se přede mnou skrýváš?
Ale s borcema mě rozebíráš - stále
Děláš ze sebe bůhví jakého krále.
Ale jsi jen kus hajzla,
u kterého je tolik zla...
Tak sakra otevři už oči,
kvůli Tobě se svět rozhodně netočí.
Vyhlížíš mě každý pátek ve městě,
vím, že jsi zklamaný,
když nedorazíme ,
ale když na sebe narazíme...,
jenom si škodíme.
Ty provokuješ mě s jinými,
já Tebe s jiným,
pak kdo je tady tím vinným.
Chyba bude na obou stranách,
dáme sbohem všem snahám?
Nebudeme se snažit slepit ty střípky?
Radši budeš balit ostatní slípky?
Které skákají jak Ty pískneš,
když neposlechne,
jednu jí lískneš?
Těch jsi sice chtěnej,
ale co budeš dělat,
až budeš provařenej?
Žádná Tě chtít jen tak nebude,
na vybírání čas nezbude.
Nebudeš si moc najít tu pravou,
když si jí tenkrát nazval krávou.
Lhal jsi,
když si říkal,
že Ti na mně záleží,
ale po týdnu u Tebe zase jiná leží.
Tak řekni mi,
jak Ti mám zase věřit,
když už Tě ani pohledem nedokážu změřit.
Lhát a podvádět, to je Ti vlastní,
brečím při vzpomínce: ,,Tak už zhasni".
Že sex byl super, byl fajn...
Že by si takhle mohl pořád,
to jsem tenkrát nevěděla,
jakej si ale neřád!
Smutný, že po Tvý chybě končí tenhle super pořad.
Měla jsem v Tobě víc,
Ty jsi v tom měl obyčejný chtíč.
Zadanou holku balit by si chtěl,
že mám ale city,
to už jsi neviděl.
Měla jsem Tě vážně ráda,
Ty by jsi lhal,
kdyby si řekl, že Ty mě ne.
Tohle se dál už ale nepohne.
Chtěla jsem, být s Tebou do skonání světa,
kde neexistuje žádná falešná věta.
Kde pro lásku najdeme pochopení,
kde štěstím budeme obklopení.
Měla jsem pro to zkreslené představy,
s Tebou jsem zažívala nepopsatelné stavy.
Však jen ale do postele jsem se Ti hodila,
pak láska se zrodila.
Bohužel asi jenom u mě,
i když nejsem si tím jistá,
moje láska k Tobě byla čistá.
Ty však holdoval si alkoholem,
procházím už jen kolem...
Kolem Tebe,
protože z té představy být spolu mi už jen jebe.
Nemyslela jsem si,
že to skončí takhle rychle,
na výpočet objemu je snazší i ta krychle - než Ty.
Celkem smutná realita,
pak se divíš,
že jsem kvůli Tobě tak zlitá.
A ani nevíš,
že Ti tu píšu tuhle storku,
když Ty mě máš za nějakou borku.
A mrzí mi to,
že spolu nedokážeme být v klidu,
ale to všechno kvůli lidu.
Aby se něco neříkalo,
aby se do toho okolí nemíchalo.
A aby si mohl být stále za toho týpka,
ale já nebudu skákat jako ta slípka.

A uvědom si,
že tu pro Tebe furt nebudu,
že na Tobě můj život nezávisí,
že na Tobě dlouho nikdo nebude závislý.
Že se chováš jako debil,
co pořád dělá,
že nikdy u žádné hádky nebyl.