Nenávidím a přesto,
ráda bych vzala všechno zpátky.
Každý večer projdu město,
ale vracet se nechci - zadními vrátky.
Na to jsem příliš hrdá
a možná, že už je pozdě.
Ta realita, je příliš tvrdá
a láska je na mrtvém bodě.
Tak to často končívá,
pak si člověk chybu uvědomí,
výčitky ale prožívá,
to já mám lásku na svědomí.
Odpusť, ale nelze vzkřísit
tu lásku, co dávno vyhasla,
ani nemíním o ni prosit,
jen smutek bych ráda setřásla.
A celá léta se mi drží,
sbohem mi za nic nechce dát,
já věřila v lásku, co se zdrží,
proč mám se celý život bát!
ráda bych vzala všechno zpátky.
Každý večer projdu město,
ale vracet se nechci - zadními vrátky.
Na to jsem příliš hrdá
a možná, že už je pozdě.
Ta realita, je příliš tvrdá
a láska je na mrtvém bodě.
Tak to často končívá,
pak si člověk chybu uvědomí,
výčitky ale prožívá,
to já mám lásku na svědomí.
Odpusť, ale nelze vzkřísit
tu lásku, co dávno vyhasla,
ani nemíním o ni prosit,
jen smutek bych ráda setřásla.
A celá léta se mi drží,
sbohem mi za nic nechce dát,
já věřila v lásku, co se zdrží,
proč mám se celý život bát!
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍTEL VZPOMÍNÁ
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
Dívám se z kopce do údolí, kde stála moje rodná vesnička. Dnes už mě jen srdce z...
OTÁČÍŠ SE ZA KAŽDOU SUKNÍ ....
Otáčíš se za každou sukní, už tě mám miláčku dost. Mám jiného - tak vzteky pukni...
ZAČAROVANÝ LES?
U křišťálové studánky stojím, kam laně chodí pít. Nevím vlastně,, čehos se bojím...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva