Horlivost s níž hlavu ztrácíš,
na nebe se stále mračíš.
Úsměv jako slunce zář,
v temnotě ponořená tvář.
Ať padá déšť, či slunce svítí,
trháš v lese noční kvítí.
Zaříkadla,formule,
jevící se ponuré.
Za tím vším je tvoje tělo a tvůj duch,
nesnášíš ten městský ruch.
V klidu lesem procházíš, při měsíčním svitu,
chceš dát volnost svému citu.
V ruce svíráš brko paví,
tvé řádky, tvůj příběh praví.
Úsměv na rtech, slunce v duši,
jak jen duše tělu sluší.
Není těžké popsat radost,
těžší je psát o smutku.
O tom kdo má jakou starost,
a také o zármutku.
Radost všichni pochopí, však smutek ne,
bylo to tak dřív a i teď to tak je.
na nebe se stále mračíš.
Úsměv jako slunce zář,
v temnotě ponořená tvář.
Ať padá déšť, či slunce svítí,
trháš v lese noční kvítí.
Zaříkadla,formule,
jevící se ponuré.
Za tím vším je tvoje tělo a tvůj duch,
nesnášíš ten městský ruch.
V klidu lesem procházíš, při měsíčním svitu,
chceš dát volnost svému citu.
V ruce svíráš brko paví,
tvé řádky, tvůj příběh praví.
Úsměv na rtech, slunce v duši,
jak jen duše tělu sluší.
Není těžké popsat radost,
těžší je psát o smutku.
O tom kdo má jakou starost,
a také o zármutku.
Radost všichni pochopí, však smutek ne,
bylo to tak dřív a i teď to tak je.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Náhrobní kámen
Černý tér, moře ve kterém se topím, chvílemi doufám, že své šance se chopím. Čer...
Pohádka
Pročítám si staré řádky, kde se vzaly všechny hádky? Chťela bych to vrátit zpátk...
.Sama.
Samota protkaná smutkem, budu tvým posledním skutkem. Samota bolavá jak rána pod...
Černý tér, moře ve kterém se topím, chvílemi doufám, že své šance se chopím. Čer...
Pohádka
Pročítám si staré řádky, kde se vzaly všechny hádky? Chťela bych to vrátit zpátk...
.Sama.
Samota protkaná smutkem, budu tvým posledním skutkem. Samota bolavá jak rána pod...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva