Oceán bouří

Oceán bouří, nikomu klidu nedá,
jak se skořápkami s čluny rybářů si hraje.
Kvílí, sténá, hučí, černé vlny zvedá,
to král moří nedovolí, by rybáři dospěli kraje.

Nechce dát nikomu vůbec žádnou šanci,
k zrádným útesům všechny lodě nažene,
rozbouří celý oceán a vlny vyzve k divokému tanci,
rodiny rybářů k bídě a zoufalství dožene.

Vlna za vlnou ke břehu dorazí,
z dáli přinášejí poselství mořské říše.
To moře kruté je - i hráze někdy prorazí,
pak Neptun na oslavu zvedá svoje číše.

Není vůbec nijak lehké býti na moři,
když pán moří zlostí burácí.
Jak těžké je vyhnout se potom hoři,
vždyť i to slunce na západě krvácí.

Už zítřek bude světlejší snad,
hladina moře jako zrcadlo hladká,
rybářů plné sítě ryb - zaženou hlad,
za tak těžký život, toť odměna sladká.