Potůček jak stužka tenoučká,
do louky rozkvetlé hozená,
bublá si a je tak tichoučká,
jakoby právě byla zrozená.
Začíná vyprávět ten příběh dávný,
zdá se, že všechno odnesl čas.
Život, ten není ani trochu snadný,
nenávist, zlobu, tu musíš objevit včas.
Co kdysi dávno zdálo se být pohádkou,
dnes už jenom ve vzpomínkách vracíš.
Probíráš se zašlých fotek hromádkou,
co bylo krásné - nenávratně ztrácíš.
Nikdy už nenalezneš v duši klid
a přesto by sis to strašně přál.
Snad ještě dostaneš lásky slib,
ten pocit by krásně hřál.
Láska je jak ten potůček v trávě.
Tiše si plyne - a pak někam mizí.
V tom je ten problém právě,
najednou dva lidé jsou si cizí.
PeopleSTAR (27 hodnocení)