Odvaha

Sedím ted na místě, kde kdysi jsem seděla
O lásce vím kulový, jako tenkrát jsem věděla.
Co je to láska a kdo může milovat?
I já jsem měla ráda, ted můžu jen litovat.

Myslím tím všeho co málem jsem způsobila
Kůli mě mohl jsi přijít o rodinu,
Nerada bych Ti ublížila.
At cítím, co cítím stranou se stáhnu,
Nikdy bych Tě neztáhla ke dnu.

Utírám tvář smáčenou slzou,
Není to o mě, jen o Vás dvou.
Nechceš o ně přijít jen kůli blbnutí,
Ale nemít Tě ráda mě nikdo nedonutí.

Říkáš, zachráním co se jen dá,
my jsme jen pracovní
Ty nejsi má.
Taky jsi říkal jen tak nenechám Tě jít,
To už však neplatí už nechceš mě mít.

Všechno jednou prej přebolí,
Tak proč to bolí tak silně, tak moc !
A proč mám za sebou další bezesnou noc.

Za každou pitomost musí se platit
Ríkám, bojuj o ní, přitom nechci Tě ztratit.
Jak můžu ztratit něco co nemám,
Nechci Ti ublížit proto odvahu hledám.

Odvahu tvářit se že nestalo se nic,
Pro Tebe třeba né, já chtěla víc.
Chci Ti bít na blízku, i když to nejde.
Můžu jen doufat že mě to přejde..