Vzduch podzimem je prosycen
les plný barev sluncem
Babího léta prosvícen.
Příroda podzimem krásně voní
mě hlavou myšlenky se honí,
myšlenky na Tebe,
jen smutně do dálky hledím,
proč sama tu
bez Tebe lásko má sedím?
Kde Tě mám?
Ty jsi tam a
já Tě v srdci mám,
tak málo Tě znám
a ...jen ...
na Tebe stále vzpomínám.
Proč nesedíš teď vedle mně
a nedržíš ruku mou?
listí padá... a dojemně,
svým šumem hladí duši mou...
Já přeji si být listem toho stromu,
po vánku doletět až k Tobě domů...
tam se na rameno Tobě posadit,
jen se dotknout jemně Tě pohladit...
Proč je to lásko stále jen sen?
Však Ty jsi daleko lásko, já vím...
jen tu tak sedím a o Tobě sním...
PeopleSTAR (3 hodnocení)