Pomalu umírám

Miloval jsem tě,strašně moc.
Snil o tobě každou noc.
Myslel jsem na tebe vnoci i vedne,
mé srdce bylo nezbedné.
Nechtělo poslouchat a nechat tě jít,
proto budeš pořát v mém srdci místo mít.
Láska je jako nuž,
který ti projíždí tělem.
Už nemůže být hůř,
tma svádí boj se světlem.
Miloval jsem tě,bránil,a vždy tu pro tebe byl,
i naštvaný sem býval,ale vždy ti odpustil.
Tak proč si nepřišla a neřekla že mě máš ráda,
Prý sis netroufala,ted mé srdce strádá.
Bloudí od nikud nikam,
uzavřen v sobě potichu vzlykám.
Smiřuji se stím že tě nemohu mít,
ale srdce si to nechce připustit.
Myslím na tebe a je mi čím dál huř,
jednou už to nevydržim a vezmu nůž.
Ten nůž protne mi srdce,
nespatřim tě nikdy více.
Před očima se mi míhá
a chvíle kde jsme spolu.
Vtom mi začne být zima
a já padám dolů.
Vzdávám se všech,
ale tebe stejně rád mám.
S mou láskou a tvým jménem na rtech,
tu pomalu umírám.