Lidé přichází, odchází a tvoří náš svět,
občas hřejí, či chladí jako led.
Někdy je čas, odejít na pár chvil,
pak se vrátit a plnit svůj světa díl.
Těžké se to zdá být, najednou se vrátit,
dále jen tak jít.
Nemáme čas, nemáme sil, vidět svět tak krásný, jako byl,
dnes je též, avšak oči klamou, společně kují pikle s naší hlavou.
Ku konci světa, konci našich dní, pár vteřin poslední,
povzdech, slza z oka na klopu padá, už není co říci, je to zrada.
Došel papír, tužka praskla, svíčka zhasla, vše je jen maska,
nevíme nic, ale chceme vše, co se stane, když nám to někdo odepře ?
PeopleSTAR (0 hodnocení)