Černé mraky na obzoru opět slunci stíní,
scházejí se příbuzní a známí před smuteční síní.
Už Babiččin valčík při obřadu tiše zní,
vzpomínám na mládí a vím, že i tvůj je poslední.
Bílé květy na tvé rakvi jak vločky sněhu září,
já cítím ještě dotek svůj na vlasech tvých a tváři.
Ave Maria doznělo již i verše z tvého stáří,
v proslovu zas celý život a jak ho osud maří.
Často neříkala jsem ti jak ráda tě mám, to mě mrzí,
teď po tváři mně kanou ze smutku jen slzy.
Už poslední píseň O mamince dozněla,
ty jak v ní ptáci odplouváš, máš duši a křídla anděla.
scházejí se příbuzní a známí před smuteční síní.
Už Babiččin valčík při obřadu tiše zní,
vzpomínám na mládí a vím, že i tvůj je poslední.
Bílé květy na tvé rakvi jak vločky sněhu září,
já cítím ještě dotek svůj na vlasech tvých a tváři.
Ave Maria doznělo již i verše z tvého stáří,
v proslovu zas celý život a jak ho osud maří.
Často neříkala jsem ti jak ráda tě mám, to mě mrzí,
teď po tváři mně kanou ze smutku jen slzy.
Už poslední píseň O mamince dozněla,
ty jak v ní ptáci odplouváš, máš duši a křídla anděla.
PeopleSTAR (4 hodnocení)
Další příspěvky autora
Pravda, lež a jasnozřivost
Na podzim pomalu krátí se den, měla bych přání, či smělý sen. Každý snad rád by ...
Dům bláznů
Dům bláznů Na kraji města v mlhy oparu, stojí dům podivného, smutného ústavu. Ži...
Vítězství moudrosti
Ve skromném království král bohatý duchem žil, od mnoha učenců moudrostem se nau...
Na podzim pomalu krátí se den, měla bych přání, či smělý sen. Každý snad rád by ...
Dům bláznů
Dům bláznů Na kraji města v mlhy oparu, stojí dům podivného, smutného ústavu. Ži...
Vítězství moudrosti
Ve skromném království král bohatý duchem žil, od mnoha učenců moudrostem se nau...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva