Dnes se ještě sluníčko směje,
mračit se zítra na nás bude,
bůhví, odkud ten vítr věje,
na babí léto - vzpomínat budem.
Už nebude nás sluníčko hřát,
zas déšť z mraků spustí,
snad zbytečně si budem přát,
kdy nás slunce do náruče pustí.
Bez něho je tady smutno,
všechno veselí odejde s ním,
kraj přikryje černé sukno
a najednou na nás, spadne splín.
Budeme s velkou touhou
očekávat zas příchod jara,
přečkáme tu zimu dlouhou,
ta zdá se mrzuta a stará.
Jaro nás květy přivítá,
provoní pomalu celý svět,
pak na tváři vrásky spočítá
a láska se bude touhou chvět.
PeopleSTAR (7 hodnocení)