Poupě

Semínko lásky jsi u mě zasel,
v mích očích prý jsi se našel.
To semínko klíčí a mění se na květ,
znalo jen temno, teď chce vidět na svět.

Jakou bude mít barvu, černou nebo rudou?
To už teď záleží jen na nás dvou.
Když s láskou budeme se o něj starat
ono víc rozkvete a radost bude nám dávat.

Zatím se rozvíjí a dál na svět se směje,
ten pocit, že tu jsi, u srdce mě hřeje.
Listí má zelené jak tráva jarní,
to přece nezvadne, vždyť Ty jsi můj první.

O poupě se spolu dál staráme,
jen přišel teď zlom a my se hádáme.
Ten kvítek začíná vadnout,
prosím Tě nevzdej to, společněmůžeme to zvládnout.

Sbírám jeho květy, které na zem padají
a jeho listí žloutne, i když ho zalévám slzamy.
Potřebuje nás oba, jen tak může růst dál,
bohužel už nevykvete, Ty jsi se mně vzdal.