Procházím se jak oněmnělá,
v pohodlí svitu měsíce.
Přitom se cítím osamělá,
jak rozvyklaná police.
Samé lži, bolesti, pomluvy, nářky,
radši se na to nedívám.
Na každém rohu samé zrady,
v tomhle světě jen přežívám.
Jak se tak dívám po tom světě,
každý jen po mincích prahne.
Každý kdo může oškube tě,
nejedna lež tu padne.
Kdé důvěra, pravda, láska jest,
kam poděla se lidská čest?
Má duše v poutech svázaná,
je tíhou světa protkaná.
Jediná krása příroda hravá,
kolem nás temnota neustává.
Na světě zlost a podraz vládne,
lidské důvěry pasti jsou zrádné.
v pohodlí svitu měsíce.
Přitom se cítím osamělá,
jak rozvyklaná police.
Samé lži, bolesti, pomluvy, nářky,
radši se na to nedívám.
Na každém rohu samé zrady,
v tomhle světě jen přežívám.
Jak se tak dívám po tom světě,
každý jen po mincích prahne.
Každý kdo může oškube tě,
nejedna lež tu padne.
Kdé důvěra, pravda, láska jest,
kam poděla se lidská čest?
Má duše v poutech svázaná,
je tíhou světa protkaná.
Jediná krása příroda hravá,
kolem nás temnota neustává.
Na světě zlost a podraz vládne,
lidské důvěry pasti jsou zrádné.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Jezdci apokalypsy
Když slunce jasné temně svítí, když počasí začne být sychravé. Když na palouku ...
Jen s tebou
Má duše moje je ted tvá jinou mé srdce nehledá. Jinou mé srdce nevidí hledej vžd...
Když slunce jasné temně svítí, když počasí začne být sychravé. Když na palouku ...
Jen s tebou
Má duše moje je ted tvá jinou mé srdce nehledá. Jinou mé srdce nevidí hledej vžd...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva