Prozření

Jak krůpěje rosy dopadat na trávu,
myšlenky zahalit do šedého hávu.
Pošlapat mé city, ukrást mi naději,
připadat si jak kytara beze strun, na kterou nelze hrát později.
Sedmikrásce otrhat okvětní plátky,
šanci zahodit, neplatit splátky.
Nedá se žít bez odpuštění, ve sladkých slovíčkách rozpuštění,
nedá se žít bez lásky, holčičce malinké ostříhat vlásky.
Projít se po rozkvetlé louce bosky,
nechat si na duši nakapat vosky.
Z modrého obláčku dopadnout na tvrdou zem,
špatně obroubit na zlomeném srdci lem.
Lichotit, mazat mi med kolem pusy,
rozbít mi srdce na čtyři kusy.
Usínat v objetí, prožívat dojetí,
co láska zmůže, stáhnout mě z kůže.
Malovat obrázky, rozjímat bez vrásky,
posbírat oblázky, vzpomínat na lásky.