Dívám se na obrázek,
cos mi z lásky maloval,
hladím bílý oblázek,
proč lásku jsi mi sliboval!
Tam na břehu moře,
lehký vánek vál,
tam poznala jsem hoře,
tys odešel mi v dál.
Nikdo tvé kroky nezastaví,
jen vlnky budou hladit pláž,
že nikdy první láska nerezaví,
proč teď zbytečně se ptáš.
Neptej se a raděj jdi,
srdce mé - to strašně bolí,
příliš silné jsou ty zdi,
snadnější cestu člověk volí.
A bude trvat strašně dlouho,
než srdce nemocné se uzdraví,
skryta zůstaň - ty má toho,
teď na tě, není nikdo zvědavý.
Až jednoho krásného rána,
s úsměvem se probudím,
do lásky, otevře se brána,
to někdo, zamíchal mým osudím.
PeopleSTAR (6 hodnocení)