Sama v žalu stála na kraji lesa,měla uplakané oči a kolem ní spala rosa sama stála, každé ráno a vzpomínala na rodiče, když ještě žili, přijížděli domů a cinkaly jim klíče byl to pocit bezpečí ale to, co je teď co lidi říkajíjí k životu nestačí
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vyšší (ne)moc
Bezmoc a bezpráví, o tom to vypráví Proudy životů plují časem a hledají standard...
Kamarádko
Nerozumím, jak se někdo může tak změnit. Jak může ublížit svojí nejlepší kamarád...
S tebou..
S tebou, lásko moje, móc já šťastná jsem,lásko, s tebou se mi splnil můj velký s...
Bezmoc a bezpráví, o tom to vypráví Proudy životů plují časem a hledají standard...
Kamarádko
Nerozumím, jak se někdo může tak změnit. Jak může ublížit svojí nejlepší kamarád...
S tebou..
S tebou, lásko moje, móc já šťastná jsem,lásko, s tebou se mi splnil můj velký s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva