Utápím se v černém téru,
skrývajíc se v nočním šeru.
Kapky černé stékají,
na každou možnost čekají.
Ležím a nevnímám,
vím měla jsem něco říct.
Na šťastné chvíle vzpomínám,
chtěla bych se všeho zříct.
Hnus a děs je to co cítím,
do sítí se zase chytím.
Chci se dostat ven,
utéct pryč od bílých stěn.
Sama nevím co se děje,
ruka se mi jenom chvěje.
Snažím se jít, ale nezvládám,
o víc než útěk nežádám.
Deka, která nehřeje,
na rtech krve krůpěje.
Sladko hořkou příchuť cítím,
ze srázu se zase řítím.
Bezmoc, nebo pouhá myšlenka,
čtyři pouhá písmenka.
PeopleSTAR (0 hodnocení)