Soběstačnost...Svoboda

Dál do světa jít se český Honza snažil,
úspěch cesty mu však kdosi mařil.
V ranečku místo buchet od maminky,
nesl si rady předků a z dětství vzpomínky.

Brzy však zapomínal rady tátovi a máminy,
cizí se snaží mu překroutit i dějiny.
Některá slova rodičů já v srdci mám,
na tátova právě nyní vzpomínám.

Když válkou trpěla naše vlast a Zem,
byl jako pekař v Německu nasazen.
Z fronty přijel jeho mistra syn,
zfanatizovaný fašista a podivín.

Tenhle nenávistný gestapácký lump,
provokoval a říkal mu cschechische hund.
Nikdy nezapomněl na činy a zlá slova,
proč jako ke psu se k nám i naše vláda chová?

Nevrčet, nekousat, na protest raději ani štěk,
čím dál víc ti i za chyby naše utáhneme obojek.
Až soběstačnosti ztratíš naivní Honzíčku,
cizí si tvou vlast naporcují do svých šuplíčků.

I kdyby měl někdo kapsy hluboké a bezedné,
bohatý pro chudé většinou ze svých nevezme.
Taková budoucnost lid obyčejný jistě neláká,
nebo chceš být opět stále jen hund, dog či sobáka?