Tam v poli stojí kříž,
kam se svým smutkem chodívám,
myslím, že k Bohu mám blíž,
do budoucnosti - moc se nedívám.
Nechci ani vědět, co mě čeká,
kráčím pomalu zlatým obilím,
tam kdesi dole šumí řeka,
les pro mě zpívá, snad se nemýlím.
Usedám jen na malou chvíli,
lány obilí se zvolna vlní,
odhodlání jít dál, ve mně sílí,
zklamané srdce, se láskou plní.
Jdu si sem pro požehnání,
by láska v mém srdci zůstala
a přesto ji člověk nikdy nevyhání,
proč musím být zoufalá?
Při rozjímání se uklidním,
ale není to na dlouhou dobu,
proč není život trochu vlídným,
proč k lásce nenaleznu správnou stopu.
PeopleSTAR (6 hodnocení)