Komu vlastně poděkovat mám,
za to, že mě nechal žít,
jak chutná bolest, dobře znám,
ale přesto jsem mohla snít.
Co stalo se před padesáti léty,
na to nechci ani vzpomínat,
tenkrát to byly dva rozlišné světy,
kdo to zavinil, nechci ho proklínat.
Snad byl příliš krutě potrestán,
proč mu nepomohl anděl strážný!
Jeho osud předem byl předeslán
a ten není nikdy, bohužel vratný.
Děkuji za vše, za můj život,
tak mohla jsem poznat vás,
můj život řídil zkušený pilot,
vždyť kolem mě, bylo tolik krás.
Strašně si všeho vážím,
snad se tohle mělo stát,
ale dávno už štěstím zářím,
mám se zase ale začít bát?
Na to mi nikdo odpověď nedá
a ani po tom netoužím,
jen člověk trochu klidu hledá,
doufám, že štěstím, život si prodloužím.
Děkuji za lásku, že mi poslal tebe,
za krásné plody naší lásky,
nikdy jsem ale nelitovala sebe,
dnes už jenom přibývají vrásky.
Ale to je snad to nejmenší,
to přece k životu patří,
mou lásku k vám to nijak nezmenší,
jen zmoudřela jsem a jsem poněkud starší.
Ale ani ten věk neřeším,
vždyť stále na světě je krásně,
s vnoučaty vždycky se potěším,
no a pak - jdu zase skládat básně.
PeopleSTAR (7 hodnocení)