Otvírám malovanou truhlici,
dýchla na mě, vůně starých časů,
dveře za sebou zavírám na petlici,
jako bych slyšela tajemných hlasů.
Sem nahoru do podkroví,
ráda sama chodívám,
nikdo na mé otázky neodpoví,
ale do truhlice, ráda se podívám.
Přebírám jednu vzpomínku za druhou,
nechce se mi je zpátky vracet,
jsou pro mě tou nejkrásnější duhou,
vzpomínám rychle, než se začne ztrácet.
I vzpomínky jsou barevné,
jakoby je někdo vymaloval.
Některé jsou ale bolestné,
proč mi lásku nikdo nevymlouval?
Teď tam na dně truhlice,
chuděra se krčí,
že na ni jsem zapomněla - teď litují nejvíce
a ona i dnes - pokorně mlčí.
dýchla na mě, vůně starých časů,
dveře za sebou zavírám na petlici,
jako bych slyšela tajemných hlasů.
Sem nahoru do podkroví,
ráda sama chodívám,
nikdo na mé otázky neodpoví,
ale do truhlice, ráda se podívám.
Přebírám jednu vzpomínku za druhou,
nechce se mi je zpátky vracet,
jsou pro mě tou nejkrásnější duhou,
vzpomínám rychle, než se začne ztrácet.
I vzpomínky jsou barevné,
jakoby je někdo vymaloval.
Některé jsou ale bolestné,
proč mi lásku nikdo nevymlouval?
Teď tam na dně truhlice,
chuděra se krčí,
že na ni jsem zapomněla - teď litují nejvíce
a ona i dnes - pokorně mlčí.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
MAMINKA - Bohuslav Richter
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
Maminka, maminka. V tom jméně něha zacinká. To slovo je jak pohlazení, při němž...
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva