Život je jako labyrint pekla .. A smrt je jako nebeský ráj ..
Každý večer jde spát s pocitem osamělosti.
Kdo by si myslel, že holka jako ona bude něco takového potřebovat?
Ten pocit jí užírá zevnitř,
Že je závislá na téhle věci.
Ale co jiného může dělat?
Jo, už vím, přestat.
Myslí až moc a to jí zabíjí,
„Sbohem“ by byl poslední čin u ostatních.
Teď se po ní sháníš?
Teď už ti není jedno?
Najednou se zajímáš?
Je pozdě, tak neplač nad jejím hrobem.
Stejně už nikoho pravého neměla.
I rodiče poslali jí rovnou do pekla.
Ale nejhodnější lidi jdou rovnou do ráje,
Protože v životě plakali do polštáře.
Společnost je zabila.
A tak je všechny ztratila ..
PeopleSTAR (6 hodnocení)