Zpražen žárem, trhán vzduchem,
probouzí se tichý spáč,
osudem ten hloupý hráč,
drtí soucit tklivým vzruchem.
Pokřivený obraz touhy,
v mysli, která bloudí dál,
bez kómatu kde si hrál,
na práchnivou zvůli zhouby.
Kříž svůj nesouc v nářcích doby,
oslabený, obtěžkán,
zborcen krví, rozeklán,
mečem tnoucím z trpké zloby.
Nohou třes v nichž ostny žijí,
rozechvívá každý sval,
v procitnutí temný žal,
přejde v hrůznou agónii.
Vchází tiše, zrozen v hříchu,
přelud svůdný staví val,
v pokleku se tiše kál,
na práh smrti svrhne pýchu.
PeopleSTAR (0 hodnocení)